OCHRANA PROTI KOROZI, MRAZU A OHNI

15)OCHRANA PROTI KOROZI

BETON

Ochrana se dělí na primární a sekundární:
1)primární - vhodná volba složek betonu+ speciální příměsi a přísady
2)sekundární - ochrana u již narušených konstrukcí, např. penetrace a různými nátěry na bázi
uhlíků a křemíku..


16)OCHRANA PROTI MRAZU

Kromě běžných deformací a křehnutí mat. při nízkých teplotách dochází změnami skupenství vody
z kapalné fáze do pevné k mechanickému rozrušování a rozpadu materiálu.
Zkouška na mrazuvzdornost


17)OCHRANA PROTI OHNI

Podle schopnosti hoření třídíme stavební látky do těchto stupňů:
A- nehořlavé
B- velmi těžko hořlavé
C- těžko hořlavé
D- středně hořlavé
E- lehko hořlavé

OCHRANA PROTI KOROZI, MRAZU A OHNI

15)OCHRANA PROTI KOROZI

BETON

Ochrana se dělí na primární a sekundární:
1)primární - vhodná volba složek betonu+ speciální příměsi a přísady
2)sekundární - ochrana u již narušených konstrukcí, např. penetrace a různými nátěry na bázi
uhlíků a křemíku..


16)OCHRANA PROTI MRAZU

Kromě běžných deformací a křehnutí mat. při nízkých teplotách dochází změnami skupenství vody
z kapalné fáze do pevné k mechanickému rozrušování a rozpadu materiálu.
Zkouška na mrazuvzdornost


17)OCHRANA PROTI OHNI

Podle schopnosti hoření třídíme stavební látky do těchto stupňů:
A- nehořlavé
B- velmi těžko hořlavé
C- těžko hořlavé
D- středně hořlavé
E- lehko hořlavé

12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI a 13)

1)Odolnost proti teplu - se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně
mechanických vlastností látky
2)Žáruvzdornost - je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty
nad 1000°C
3)Hořlavost - je vlastnost látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení
určité teploty



13)TRVANLIVOST A ODOLNOST

Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin:

a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních činitelů
- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření…

b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů
- chemické látky pro stavebnictví nebezpečné

c)zvětrávání

d)koroze - je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek

e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy

14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK

BETON - u betonu rozeznáváme čtyři typy korozních procesů:
1)vyluhování - způsobuje především měkká voda, zvaná hladová voda, vyluhováním se zmenšuje
hutnost a pevnost betonu
2)krystalizace - některých solí, rozpustných ve vodě, nasáknutí uvnitř betonu způsobuje nežádoucí
napětí
3)chemická reakce prostředí s betonem - jež probíhá s některou ze složek silikátů
4)atmosférická koroze


POLYMERY
1)světelné záření - jeho vliv se projevuje změnou barvy, lesku, vznikem mikro. až makro. trhlin
2)radioaktivní záření - působí na strukturu polymerů
3)teplo - ovlivňuje vlastnosti polymerů fyzikálně i chemicky
4)koroze vlivy chemickými
5)koroze biologickými vlivy

12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI a 13)

1)Odolnost proti teplu - se určuje teplotou látky, při níž právě dojde k dohodnuté změně
mechanických vlastností látky
2)Žáruvzdornost - je v podstatě totéž jako teplotní odolnost, jedná se však o extrémně vysoké teploty
nad 1000°C
3)Hořlavost - je vlastnost látek, projevující se hořením, žhnutím nebo doutnáním látky při dosažení
určité teploty



13)TRVANLIVOST A ODOLNOST

Činitele, ovlivňující degradaci materiálů, lze rozdělit do pěti skupin:

a)stárnutí látek vlivem působení fyzikálních činitelů
- sem patří především vlivy vyšších teplot, změny teplot, záření…

b)stárnutí látek vlivem působení chemických činitelů
- chemické látky pro stavebnictví nebezpečné

c)zvětrávání

d)koroze - je způsobena změnou chemického složení obvykle na povrchu látek, vznik koroze je podmíněn přítomností kyslíku, vody, příp. jiných chemických látek

e)poškození vlivem biologických činitelů- narušení organismy

14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK

BETON - u betonu rozeznáváme čtyři typy korozních procesů:
1)vyluhování - způsobuje především měkká voda, zvaná hladová voda, vyluhováním se zmenšuje
hutnost a pevnost betonu
2)krystalizace - některých solí, rozpustných ve vodě, nasáknutí uvnitř betonu způsobuje nežádoucí
napětí
3)chemická reakce prostředí s betonem - jež probíhá s některou ze složek silikátů
4)atmosférická koroze


POLYMERY
1)světelné záření - jeho vliv se projevuje změnou barvy, lesku, vznikem mikro. až makro. trhlin
2)radioaktivní záření - působí na strukturu polymerů
3)teplo - ovlivňuje vlastnosti polymerů fyzikálně i chemicky
4)koroze vlivy chemickými
5)koroze biologickými vlivy

7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK

1)Hustota- =m/Vk
2)Objemová hmotnost
3)Sypná hmotnost
4)Hutnost
5)Pórovitost
6)Mezerovitost
7)Vlhkost
8)Navlhavost a vysýchavost
9)Vzlínavost
10)Difúze
11)Propustnost
12)Tvar- popis
13)Rozměr- skladebný
- výrobní
- skutečný
14)Hmotnost

TEPELNÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK

Teplo se může šířit vedením(kondukcí), proděním(konvekcí) nebo sáláním(radiací).

1)Tepelná vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře,
pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na teplotě[W*m/K]
2)Měrná tepelná kapacita c - udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň
jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti a teplotě(J*kg/k)
3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a
- vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím vyšší má hodnotu,
tím se teploty vyrovnávají rychleji
4)Tepelná jímavost b - vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle
ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2)

7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK

1)Hustota- =m/Vk
2)Objemová hmotnost
3)Sypná hmotnost
4)Hutnost
5)Pórovitost
6)Mezerovitost
7)Vlhkost
8)Navlhavost a vysýchavost
9)Vzlínavost
10)Difúze
11)Propustnost
12)Tvar- popis
13)Rozměr- skladebný
- výrobní
- skutečný
14)Hmotnost

TEPELNÉ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK

Teplo se může šířit vedením(kondukcí), proděním(konvekcí) nebo sáláním(radiací).

1)Tepelná vodivost- je schopnost látky vést teplo, tepelná vodivost záleží na složení, struktuře,
pórovitosti, mezerovitosti, vlhkosti, vrstevnatosti a na teplotě[W*m/K]
2)Měrná tepelná kapacita c - udává množství potřebného tepla pro změnu teploty o jeden stupeň
jednotkové hmotnosti, závisí na vlhkosti a teplotě(J*kg/k)
3)Teplotní vodivost nebo též součinitel teplotní vodivosti a
- vyjadřuje rychlost vyrovnání teplot v tělese při neustálém vedení tepla, čím vyšší má hodnotu,
tím se teploty vyrovnávají rychleji
4)Tepelná jímavost b - vyjadřuje schopnost látky přejmout a uvolňovat teplo, čím vyšší je, tím hůře
materiál přijímá i uvolňuje teplo, nízká hodnota znamená, že se látka rychle
ohřívá a zase chladne(W2*s/m4*K2)

2)KRYSTALICKÉ LÁTKY

Krystalické látky se navenek projevují tím, že v tuhém stavu tvoří systematické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly. Jejich základní částice, tj. atomy, ionty nebo molekuly jsou v prostoru pravidelně uspořádány podle jednoduchých geometrických schémat a vytvářejí krystalickou mřížku.
Druhy krystalických mřížek:
Iontová - se vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s
nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2..
Atomová - z atomů spojených mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů
různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či dusíku(nitridy),
látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost
Molekulová - z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými,
látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým
příkladem jsou látky makromolekulární(plasty)
Kovová - atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a
společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto
dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk..

3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI (a 4 a 5 a 6)

3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI
Koloidní látky - dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např.
cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy
Velikost částic: hrubě dispersní látky- 1- 10-3 mm
Koloidně dispersní - 10-4- 10-6 mm

Pevné směsi - pevné látky spojené vazebními silami
Dle vzniku: slitiny, slinuté látky, pojené látky
Dle uspořádání částic: homogenní(stejnorodé) látky
heterogenní(nestejnorodé) látky
Hmoty pojené - skládají se z pojiva(zajišťuje kohezi mat.) a plniva(vytvoří kostru)


4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY
Výstužné látky - jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle pevnější a houževnatější),
tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost
hmoty, nosná část se nazývá výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton,
sklolaminát..


5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY
Vícefázové látky - pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné zeminy
- sypké látky
- vícefázové látky s nosnou výplní pórů


6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
Dřevo - lze charakterizovat jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický

Skladba buněk:
• podélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy
- tracheidy - jehličnaté dřeviny(pryskyřičné kanálky)
měkké, smrk, borovice, jedle, modřín
- hydrocyty - listnaté dřeviny(cévy)
tvrdé - buk, dub, javor
měkké - lípa, topol, kaštan, olše
• příčná dřevní vlákna(pletivo)
- dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům
• přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně

Vlastnosti vysokomolekulárních látek:
- fyzikální i chemické - vlastnosti jsou závislé na jejich struktuře, při tech. použ. Záleží na
mechanických vlastnostech(pevnost v tlaku, ohybu, rázu, odolnost proti
otěru..)
- rozpouštění - vysokomolekulárních látek se liší od rozpouštění látek nízkomolekulárních, poněvadž
je zprvu nutné, aby látka nabobtnala vniknutím rozpouštědla mezi řetězce
makromolekul
- elektrické vlastnosti - většina vysokomolekulárních látek je vysloveným nevodičem a použ. se jich
proto jako výborných izolátorů

2)KRYSTALICKÉ LÁTKY

Krystalické látky se navenek projevují tím, že v tuhém stavu tvoří systematické útvary ohraničené pravidelnými plochami, které nazýváme krystaly. Jejich základní částice, tj. atomy, ionty nebo molekuly jsou v prostoru pravidelně uspořádány podle jednoduchých geometrických schémat a vytvářejí krystalickou mřížku.
Druhy krystalických mřížek:
Iontová - se vyskytuje u látek vytvořených z iontů- kationtů a aniontů, především u sloučenin kovů s
nekovy např. NaCl, CaO, CaCl2..
Atomová - z atomů spojených mezi sebou kovalentní vazbami- ta vzniká společným sdílením elektronů
různými atomy např. u sloučenin kovů a uhlíkem(karbidy), křemíku či dusíku(nitridy),
látky mají vysoký bod tání, vysokou tvrdost a chemickou odolnost
Molekulová - z molekul, které jsou mezi sebou vázány poměrně slabými silami van der Walsovými,
látky mají malou pevnost, jsou měkké, plastické a mají nízký bod tání, typickým
příkladem jsou látky makromolekulární(plasty)
Kovová - atomy jsou poutány kovovou vazbou, mřížka je tvořena kationty vzájemně vázanými a
společně sdílenými a přitom do značné míry pohyblivými valenčními elektrony, právě toto
dodává kovům jejich charakteristické vlastnosti- velkou elektrickou a tepelnou vodivost,
kujnost a tažnost, kovový lesk..

3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI (a 4 a 5 a 6)

3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI
Koloidní látky - dispersní soustava je systém skládající se nejméně ze dvou druhů hmoty, z nichž jeden
druh je rozptýlen v druhém ve formě více nebo méně drobných částic např.
cementový tmel a jíly pro krystalické koloidy
Velikost částic: hrubě dispersní látky- 1- 10-3 mm
Koloidně dispersní - 10-4- 10-6 mm

Pevné směsi - pevné látky spojené vazebními silami
Dle vzniku: slitiny, slinuté látky, pojené látky
Dle uspořádání částic: homogenní(stejnorodé) látky
heterogenní(nestejnorodé) látky
Hmoty pojené - skládají se z pojiva(zajišťuje kohezi mat.) a plniva(vytvoří kostru)


4)VÝZTUŽNÉ LÁTKY
Výstužné látky - jsou vlastně pevné směsi, v nichž jedna součást(obvykle pevnější a houževnatější),
tvoří nosný systém hmoty, přičemž druhá součást zajišťuje vnitřní soudružnost
hmoty, nosná část se nazývá výztuž(armatura) a tmelící část pojivo např. železobeton,
sklolaminát..


5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY
Vícefázové látky - pórovité látky- pevná fáze tvoří kostru soudružné zeminy
- sypké látky
- vícefázové látky s nosnou výplní pórů


6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
Dřevo - lze charakterizovat jako organický, nehomogenní, anizotropní a hygroskopický

Skladba buněk:
• podélná dřevní vlákna(pletivo) letokruhy
- tracheidy - jehličnaté dřeviny(pryskyřičné kanálky)
měkké, smrk, borovice, jedle, modřín
- hydrocyty - listnaté dřeviny(cévy)
tvrdé - buk, dub, javor
měkké - lípa, topol, kaštan, olše
• příčná dřevní vlákna(pletivo)
- dřeňové paprsky jsou kolmé k letokruhům
• přírůstky dřeva- letokruhy, jarní- letní přírůstky, odumírání dřeně

Vlastnosti vysokomolekulárních látek:
- fyzikální i chemické - vlastnosti jsou závislé na jejich struktuře, při tech. použ. Záleží na
mechanických vlastnostech(pevnost v tlaku, ohybu, rázu, odolnost proti
otěru..)
- rozpouštění - vysokomolekulárních látek se liší od rozpouštění látek nízkomolekulárních, poněvadž
je zprvu nutné, aby látka nabobtnala vniknutím rozpouštědla mezi řetězce
makromolekul
- elektrické vlastnosti - většina vysokomolekulárních látek je vysloveným nevodičem a použ. se jich
proto jako výborných izolátorů

1)STAVEBNÍ LÁTKY, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Stavební látky - jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o
vlastnostech, použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby
Stavební materiál - jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a
součásti více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné
rovnovážné polohy
Způsobem uspořádání částic je určena struktura látky

Podle struktury se pevné látky dělí na:
- látky prosté - kam patří všechny látky jednosložkové- krystalické
- amorfní
- koloidní
- látky složené - vícesložkové, jejichž jednotlivé složky tvoří látky prosté- pevné směsi
- výztužné
- vícefázové

Podle způsobu uspořádání struktury:
- izotropní - struktura je všech směrech stejná
- anizotropní - kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech rozdílné
vlastnosti
- homogenní - jinak říkáme stejnorodé(sklo)
- heterogenní - nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika..)

1)STAVEBNÍ LÁTKY, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ

Stavební látky - jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o
vlastnostech, použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby
Stavební materiál - jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a
součásti více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné
rovnovážné polohy
Způsobem uspořádání částic je určena struktura látky

Podle struktury se pevné látky dělí na:
- látky prosté - kam patří všechny látky jednosložkové- krystalické
- amorfní
- koloidní
- látky složené - vícesložkové, jejichž jednotlivé složky tvoří látky prosté- pevné směsi
- výztužné
- vícefázové

Podle způsobu uspořádání struktury:
- izotropní - struktura je všech směrech stejná
- anizotropní - kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech rozdílné
vlastnosti
- homogenní - jinak říkáme stejnorodé(sklo)
- heterogenní - nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika..)

OTÁZKY ZE STAVEBNÍCH LÁTEK(1. SEMESTR)

OKRUH A - STRUKTURA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK:
1)STAVEBNÍ LÁTKA, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI- PŘÍKLADY
4)VYZTUŽENÉ LÁTKY- PŘÍKLAD
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- PEVNOST
10)DLOUHODOBÉ DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
11)TEPELNÉ VALTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK
15)OCHRANA PROTI KOROZI
16)ODOLNOST PROTI MRAZU
17)ODOLNOST PROTI OHNI
18)VODA VE STAVEBNICTVÍ
19)VLIV VLHKOSTI NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
20)RECYKLACE STAVEBNÍCH LÁTEK


OKRUH B - CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STAVEBNÍ KÁMEN
2)PŘÍRODNÍ KAMENIVO
3)PÓROVITÉ KAMENIVO
4)POJIVA VZDUŠNÁ- SÁDRA, VÁPNO
5)POJIVA HYDRAULICKÁ
6)DRUHY CEMENTŮ A JEJICH POUŽITÍ
7)DRUHY A POUŽITÍ MALT PRO STAVEBNÍ ÚČELY
8)SLOŽKY BETONU
9)ZÁSADY NÁVRHU SLOŽENÍ ČERSTVÉHO BETONU
10)VÝROBA ČERSTVÉHO BETONU
11)DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU
12)VLASTNOSTI ZTVRDLÉHO BETONU
13)VYUŽITÍ BETONU V KONSTRUKCÍCH- LEHKÝ BETON
14)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI KERAMIKY
15)CIHLÁŘSKÉ VÝROBKY
16)KERAMICKÉ A KAMENINOVÉ VÝROBKY
17)VÝROBA ŽELEZA
18)DRUHY A VLASTNOSTI OCELÍ
19)VÝROBKY PRO KOVOVÉ KONSTRUKCE
20)VÝZTUŽ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
21)NEŽELEZNÉ KOVY
22)SLOŽKY A VLASTNOSTI SKLA
23)SKLENĚNÉ VÝROBKY PRO STAVEBNICTVÍ
24)VLASTNOSTI DŘEVA
25)DŘEVĚNÉ VÝROBKY VE STAVEBNICTVÍ
26)MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY
27)ASFALTY A DEHTY
28)ŽIVOČIŠNÉ SMĚSI A IZOLACE
29)IZOLACE PROTI VODĚ A VLKOSTI
30)TEPELNÁ IZOLACE, IZOLACE PROTI HLUKU A OTŘESŮM


OKRUH C - ZKOUŠENÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI KAMENIVA HUTNÉHO I
PÓROVITÉHO, HUTNOST, PÓROVITOST
2)STANOVENÍ ZRNITOSTI KAMENIVA, TVAROVÉHO INDEXU A POSOUZENÍ
VHODNOSTI K VÝROBĚ BETONU, ČÁRA ZRNITOSTI
3)STANOVENÍ SYPNÝCH HMOTNOSTÍ, MEZEROVITOSTI A PEVNOSTI
ZRNITÝCH MATERIÁLŮ
4)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HYDROSTATICKOU METODOU
5)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- TVAR A ROZMĚR
6)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- STANOVENÍ MECHANICKÝCH
VLASTNOSTÍ
7)VADY CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
8)ZKOUŠENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI CEMENTU
9)STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU
10)ZKOUŠENÍ ZPRACOVATELNOSTI A PEVNOSTI MALTY PRO STAVEBNÍ
ÚČELY
11)STANOVENÍ ZPRACOVATELNOSTI ČERSTVÉHO BETONU
12)STANOVENÍ PEVNOSTI BETONU V TLAKU, STATICKÉ HODNOCENÍ
13)ZKOUŠKY BETONU V TAHU OHYBEM, PŘÍČNÝ TAH
14)ZKOUŠENÍ PCELÍ, TAHOVÁ ZKOUŠKA, STANOVENÍ TAŽNOSTI
15)PRACOVNÍ DIAGRAMY- TYPY
16)ZKOUŠENÍ VÝZTUŽE DO BETONU
17)STANOVENÍ PEVNOSTI DŘEVA V ZÁVISLOSTI NA SMĚRU VLÁKEN
18)STANOVENÍ VLKOSTI DŘEVA, RÁZOVÁ HOUŽEVNATOST
19)STANOVENÍ TAHOVÉ A OHYBOVÉ PEVNOSTI A TAŽNOSTI POLYMERŮ
20)IDENTIFIKAČNÍ ZKOUŠENÍ POLYMERŮ

OTÁZKY ZE STAVEBNÍCH LÁTEK(1. SEMESTR)

OKRUH A - STRUKTURA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK:
1)STAVEBNÍ LÁTKA, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI- PŘÍKLADY
4)VYZTUŽENÉ LÁTKY- PŘÍKLAD
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- PEVNOST
10)DLOUHODOBÉ DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
11)TEPELNÉ VALTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK
15)OCHRANA PROTI KOROZI
16)ODOLNOST PROTI MRAZU
17)ODOLNOST PROTI OHNI
18)VODA VE STAVEBNICTVÍ
19)VLIV VLHKOSTI NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
20)RECYKLACE STAVEBNÍCH LÁTEK


OKRUH B - CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STAVEBNÍ KÁMEN
2)PŘÍRODNÍ KAMENIVO
3)PÓROVITÉ KAMENIVO
4)POJIVA VZDUŠNÁ- SÁDRA, VÁPNO
5)POJIVA HYDRAULICKÁ
6)DRUHY CEMENTŮ A JEJICH POUŽITÍ
7)DRUHY A POUŽITÍ MALT PRO STAVEBNÍ ÚČELY
8)SLOŽKY BETONU
9)ZÁSADY NÁVRHU SLOŽENÍ ČERSTVÉHO BETONU
10)VÝROBA ČERSTVÉHO BETONU
11)DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU
12)VLASTNOSTI ZTVRDLÉHO BETONU
13)VYUŽITÍ BETONU V KONSTRUKCÍCH- LEHKÝ BETON
14)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI KERAMIKY
15)CIHLÁŘSKÉ VÝROBKY
16)KERAMICKÉ A KAMENINOVÉ VÝROBKY
17)VÝROBA ŽELEZA
18)DRUHY A VLASTNOSTI OCELÍ
19)VÝROBKY PRO KOVOVÉ KONSTRUKCE
20)VÝZTUŽ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
21)NEŽELEZNÉ KOVY
22)SLOŽKY A VLASTNOSTI SKLA
23)SKLENĚNÉ VÝROBKY PRO STAVEBNICTVÍ
24)VLASTNOSTI DŘEVA
25)DŘEVĚNÉ VÝROBKY VE STAVEBNICTVÍ
26)MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY
27)ASFALTY A DEHTY
28)ŽIVOČIŠNÉ SMĚSI A IZOLACE
29)IZOLACE PROTI VODĚ A VLKOSTI
30)TEPELNÁ IZOLACE, IZOLACE PROTI HLUKU A OTŘESŮM


OKRUH C - ZKOUŠENÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI KAMENIVA HUTNÉHO I
PÓROVITÉHO, HUTNOST, PÓROVITOST
2)STANOVENÍ ZRNITOSTI KAMENIVA, TVAROVÉHO INDEXU A POSOUZENÍ
VHODNOSTI K VÝROBĚ BETONU, ČÁRA ZRNITOSTI
3)STANOVENÍ SYPNÝCH HMOTNOSTÍ, MEZEROVITOSTI A PEVNOSTI
ZRNITÝCH MATERIÁLŮ
4)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HYDROSTATICKOU METODOU
5)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- TVAR A ROZMĚR
6)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- STANOVENÍ MECHANICKÝCH
VLASTNOSTÍ
7)VADY CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
8)ZKOUŠENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI CEMENTU
9)STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU
10)ZKOUŠENÍ ZPRACOVATELNOSTI A PEVNOSTI MALTY PRO STAVEBNÍ
ÚČELY
11)STANOVENÍ ZPRACOVATELNOSTI ČERSTVÉHO BETONU
12)STANOVENÍ PEVNOSTI BETONU V TLAKU, STATICKÉ HODNOCENÍ
13)ZKOUŠKY BETONU V TAHU OHYBEM, PŘÍČNÝ TAH
14)ZKOUŠENÍ PCELÍ, TAHOVÁ ZKOUŠKA, STANOVENÍ TAŽNOSTI
15)PRACOVNÍ DIAGRAMY- TYPY
16)ZKOUŠENÍ VÝZTUŽE DO BETONU
17)STANOVENÍ PEVNOSTI DŘEVA V ZÁVISLOSTI NA SMĚRU VLÁKEN
18)STANOVENÍ VLKOSTI DŘEVA, RÁZOVÁ HOUŽEVNATOST
19)STANOVENÍ TAHOVÉ A OHYBOVÉ PEVNOSTI A TAŽNOSTI POLYMERŮ
20)IDENTIFIKAČNÍ ZKOUŠENÍ POLYMERŮ